Ještě sobotní počasí dávalo naději na bezproblémovou účast v nedělním závodě. Ale paní zima ukázala svou pravou tvář a již při přesunu nám dala vědět o své nadvládě. Cestou na Zvičinu jsme projížděli stopu po silnici třetí třídy s dodatkovou tabulkou „V zimě se neudržuje“, ale díky řidičskému umění Petra OK1AKI jsme vyjeli až na vrchol. Tam jsme z parkoviště sotva viděli naši základnu. V silném větru a chumelení jsme na několikrát přenesli potřebnou techniku a s velkým sebezapřením se pustili do stavby stožáru pro pásmo 70 cm. Vycvičeni podmínkami naší kóty jsme měli překvapivě brzy hotovo a mohli jsme do tepla boudy. Zapojení techniky již bylo jen dílem okamžiku a mohlo se začít soutěžit.
Pásmo 144 MHz patřilo Romanovi OK1NPF, který jak úspěšně začal, tak po chvíli musel řešit technický problém. Ochrana výkonového zesilovače hlásila vysoké PSV, proto jsme přepojovali na základ stanice. Po nějaké době indikace na stanici hlásila zlepšení a mohli jsme opět využít zesilovače a zbytek závodu odjeli s ním. Oproti minulému kolu byly slabší podmínky, ale i při nich se dařila pěkná spojení. Vyživný byl JV směr, kde překvapila spousta spojení s 9A, YU a E7 stanicemi, které pomohly k pěknému bodovému zisku. Rovných 100 spojení patřilo OK stanicím, zbytek se dělil mezi OE, OM, SP a S5 destinace. I s malou prodlevou při řešení PSV a horšími podmínkami se podařil na toto roční období pěkný výsledek se 148 QSO do 26 WWL a celkem 14612 body. Pásmo 432 MHz obsadil Petr OK1AKI spolu s Vláďou OK1FUJ. Tady se tentokrát projevil vliv povětrnostních podmínek, a proto se v tomto kole nedařilo podle představ. Přes veškerou snahu a hledání stanic na pásmu se podařilo pouze 35 QSO do 9 WWL při zisku 801 bodu. I přes bodový propad, oproti minulému kolu, byl tento výsledek vzhledem počasí trochu zázrakem. Domů jsme po závodě balili již za slunečného počasí i s úsměvěm na tváři.